aneb jak byly fágy objeveny a jak je známe dnes

Bakteriofágy, také nazývané fágy nebo fágové částice, jsou viry schopné infikovat a ničit bakterie. Velkou výhodu představují díky své specificitě na konkrétní kmen a okolní bakterie i lidské buňty tak nechávají nezasažené. Jejich význam v boji s bakteriemi a jejich potenciál v moderní medicíně zůstává fascinujícím tématem pro nekončící studium a vývoj.

Objev těchto mikroskopických organismů má bohatou historii spojenou s vědci, kteří pomohli odhalit jejich přítomnost a potenciál v lékařském a biologickém výzkumu. Historie objevení bakteriofágů je plná vzrušujících objevů a průlomů v oblasti mikrobiologie a medicíny.

První objevy

Historie bakteriofágů sahá až do roku 1896, kdy Brit Ernest Hakin v Indii spozoroval, že pití vody z řeky Gangy lidi ochránilo před bakteriemi způsobujícími choleru. Napočátku 20. století bakteriolog Dmitrij Ivanovskij a fyziolog Georgij Gamaleja objevili, že existuje “něco”, co dokáže infikovat bakterie, i když ještě nebylo známo, o co přesně jde.

Félix d’Hérelle, francouzský mikrobiolog, ale hraje klíčovou roli v historii bakteriofágů, protože je byl schopný jako první popsat. V roce 1917 totiž zjistil, že bakteriofágy jsou viry napadající bakterie a mají schopnost je likvidovat. Tento objev položil základ pro budoucí výzkum a využití bakteriofágů v léčbě infekcí.

Terapeutické použití

Jeden z významných milníků v historii bakteriofágů bylo jejich využití k léčbě bakteriálních infekcí. D’Hérelle a jeho tým byli průkopníky v léčbě infekcí bakteriofágovými preparáty, čímž přinesli nový způsob boje s bakteriemi. Poprvé je úspěšně použili v léčbě bacilární úplavice roku 1919 a postupně se objevovala spousta dalších fágových terapeutik pro léčbu různých infekcí.

S příchodem antibiotik se od fágové terapie upustilo. Ve vývoji fagoterapie však aktivně pokračovaly země bývalého Sovětského svazu, Polsko, Československo, a hlavně Rusko ji plně začlenilo do svých medicínských praktik. Vzhledem k narůstající rezistenci bakterií k antibiotikům se však výzkum a výroba nových antibiotik stává komplexnější a nákladnější. I díky tomu se fágy dostávají opět do popředí a vzbuzují zájem lékařů.

Moderní výzkum

Díky pokroku v genetickém inženýrství a biotechnologiích se v poslední době intenzivně zkoumá možné využití bakteriofágů v boji s rezistentními bakteriemi a infekcemi jako je MRSA (methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus). Studie se zaměřují nejen na terapeutické aplikace, ale i na využití bakteriofágů v potravinářském průmyslu nebo kosmetice a výzkumu.

Bakteriofágy dnes

Dnes jsou bakteriofágy stále předmětem intenzivního vědeckého výzkumu a jejich potenciál v lékařství a biotechnologiích je široce uznáván. Mají obrovský potenciál jako alternativa k antibiotikům a v boji s bakteriálními infekcemi, obzvláště vzhledem k stále častějšímu výskytu rezistencí na antibiotika. Ve srovnání s antibiotiky představují dále výhody jako jejich snadná příprava, rychlé pomnožení v místě infekce bez narušení okolního mikrobiomu a jsou schopny prostoupit biofilmem bakterií. Využívají se nejen v medicíně, ale i v kosmetice.